Hlásím se, že žiju..

Jsem ostuda. Vážně se omlouvám, že nepíšu tak často. Hrozně moc bych chtěla psát víc, hodně se toho teď stalo, byla jsem zase na pár výletech, ale bohužel škola mě teď začíná (konečně?!?) zaměstnávat. Prezentace, deadliny esejí, zkoušky za pár týdnů a potom už vlastně cesta domů.

Už teď mám smíšené pocity. Na jednu stranu se těším domů, ale na druhou stranu vím, že mi Irsko bude chybět, nějak mi přirůstá k srdci čím dál víc...

V Čechách se ale zdržím jen něco málo přes měsíc, prtž se do Éire (Irsko irsky) vracím v lednu na dalších pár měsíců!!! (Zpráva, která asi moc netěší mé nejbližší, hlavně asi mámu a tátu.)
Budeme tady s Káťou jediné Češky, prtž Klárka i Terka odjedou:((, proto očekávám víc návštěv, takže  šetřete a přijeďte!!!!

Můj landlord už potřeboval vědět, jestli zůstanu v baráku na celý rok nebo ne, aby někoho případně začal shánět. Řekla jsem, že zůstat chci, k mému velkému překvapení mi ještě večer přišel mail z UK, ve kterém jsem se dočetla, že dostanu proplaceno stipendium na další půlrok, takže finanční stránku problému zůstat/nezůstat už teď nemusím řešit.

Když jsme u těch financí, chtěla bych zmínit věc, kterou jsem se tady dozvěděla a která by měla všechny nynější, ale i budoucí Erasmáky zajímat.

My Češi si často na všechno stěžujeme, všechno je pro nás drahé, stipendium získané od univerzity nám přijde nedostatečné, ale neuvědomujeme si, jaké máme štěstí, že žijeme, tam kde žijeme.Když se ale začnete bavit s jinými Erasmáky rychle zjistíte, že si nemáte na co stěžovat a měli byste radši držet pusu.

Za studium na univerzitě v Čechách neplatíme a hodnota našeho stipendia (alespoň tady v Irsku) je jedna z nejvyšších. Například mé kamarádky Italky nedostanou za celý pobyt skoro ani to, co já tady za měsíc, vím, že Němci jsou na tom taky hůř, Španělé taky a takhle bych mohla pokračovat, o studentech mimo Evropu snad ani nemluvím.

Takže máme docela štěstí, proto nenadávejte, buďte rádi, že alespoň něco dostanete.



Už jsou to skoro dva týdny (ten čas utíká vážně pekelně rychle), co jsem tady měla první návštěvu z Čech. Přijely se za mnou podívat kamarádky ze střední (Káťa Svobodová a Nguyen Hong Khanh).
Holky mi dovezly pár věcí z Čech, největší radost mám z Becherovky, plechovek Plzně a tatranek. Jak málo stačí Čechovi v zahraničí ke štěstí.

Myslím, že si to tady holky moc hezky užily, bylo nádherné počasí, takže výlety na Cliffs of Moher (pro mě už třetí výlet a asi zdaleka ne posední), Poulnabrone, Bunratty Castle a hlavně výlet do Corku spojený s proslulým Jazz Festivalem, se opravdu vydařily. 

Nesmím zapomenout na Haloween, který se tady slaví ve velkém, 31. říjen je v Irsku dokonce státní svátek. Tento svátek vznikl z křesťanského svátku Všech svatých, ale pravděpodobně má základ i v keltském svátku Samhain (něco jako oslava Nového roku).

Pro Iry je to tradičně den, kdy se musí opít a to ještě k tomu v roztodivných kostýmech. K tradici patří i
Jack-o'-lantern, tedy vyřezávání dyně a také trick-or-treat, koledování malých prcků, kteří se dožadují dalších a dalších sladkostí.

My jsme si s holkama vyřezaly prvního Jacka v životě a z jeho vnitřností jsem uvařila dýňovou polévku, která byla moc dobrá.

Chtěla bych jen ve zkratce říct, že moje kuchařské dovednosti se tady zlepšují každým dnem a přemýšlela jsem, jestli nezačnu s dalším blogem, tentokrát s názvem Erasmus Cooking aneb jak ani v cizině nezemřít hlady, ale na to asi nemám čas a už by to asi nikdo nečetl...

Jinak další důležitá událost byla návštěva rugby zápasu na místním Thomond Park Stadium, by to zápas v rámci nově vzniklé Rugby League mezi Irskem a Francií, velký zážitek na velkém stadionu. Francie samozřejmě vyhrála, jak by taky ne, když byla ve finále na Mistrovství světa v rugby, kde byla ale poražena hostícím Novým Zélandem.

A když jsme u toho sportu, o kterém by se dalo v souvislosti s Irskem psát hodiny, musím zmínit místní velice oblíbené a někdy dost zvláštní sporty, jeden z nich jsem si měla dokonce možnost vyzkoušet.

Tím sportem je hurling, který je irským národním sportem starým více než 3000 let. Je to kombinace baseballu, hokeje, lacrossu a určitě i jiných sportů. 

Můj spolubydlící Owen se mě snažil naučit základy a myslím, že mi to docela šlo, ale nedokážu si představit, že bych to hrála naostro. Pro hru potřebujete hlavně pálku (hurl) a míček (sliotar). Nebudu vysvětlovat pravidla, protože je stejně dopodrobna neznám, ale pokud by Vás to někoho zajímalo, najdete na netu. Pro představu jak to vypadá, stačí kliknout na videa, tam to najdete.

Mezi další opravdu zvláštní sporty patří Gaelic Football, stačí, když řeknu, že je to kombinace basketbalu, fotbalu a trochu i  rugby, opět nutné video.

Rozhodně se ale na videa podívejte, prtž jinak asi nemůžete mít vůbec představu, jak to vypadá. Je to docela sranda, prtž obě hry se hrají ve velice rychlém tempu.

Mezi další oblíbené sporty patří již zmiňované rugby, normální fotbal,ale i kriket a další a další sporty. Golf nevyjímaje, v Irsku je totiž dost zeleno a tráva je tady skoro všude:D.

Takže myslím, že pro dnešek jsem toho napsala až až, když si vezmu, že jsem měla psát esej na angličtinu. Ale psaní blogu je větší zábava.

Děkuju za těch pár komentářů, klidně můžete napsat nějaké další a zkuste se i podepsat, někdy nevím, kdo to píše..

btw. Haničko, o Erasmus atmosféře někdy příště, myslím, že naživo to bude ještě zajímavější.

Sekci výlety asi doplním až v prosinci v Praze, vážně toho teď budu mít hodně a není čas, už to nebude jen samá party a cvičení v posilovně, večeře u Italek, ale konečně už i škola:((..

Chystám napsat taky článek o Irish English, slova a slovní spojení, která se používají hlavně tady v Irsku.. jedno z nich už znáte..  

btw. I have still a lot of craic in Ireland :)