Můj život v Limericku..

Už jsem v Irsku 22 dní a to už je docela dlouhá doba na to, abych měla
o čem psát. Konečně mám trochu víc času a tak jsem se pustila do psaní blogu.

Nikdy jsem si nepsala deník, ani sloh mě vlastně nikdy moc nebavil, takže tenhle blog asi nebude literární veledílo, ale pokud by Vás někoho zajímalo, jak se mám a co dělám v Irsku, tohle bude ideální místo, kde se to můžete dozvědět.

Najdete tady i sekci výlety, prtž každý víkend někam jezdím. Snad se mi podaří dopsat i moje cesta Severním Irskem (součást VB), kam jsem se vydala hned po příletu do Irska. Můžete to brát jako inspiraci i pro Vaše cestování, pokud se do Irska někdy vydáte.

Takže jak začít?

V Irsku jsem díky programu Erasmus v rámci mého studia na UK. Vždycky jsem chtěla žít v cizí zemi a tohle je první velká příležitost jak si ověřit, jestli jsem schopná přežít i tisíce kilometrů od domova.

Studuji na University of Limerick (UL) a bydlím v docela klidné části Castletroy, která se nachází hned za městem Limerick. Podle Lonely Planet tady žije zhruba 56 000 obyvatel, takže žádné velkoměsto, ale vidlákov to taky není.


Cesta z Dublinu trvá autobusem asi 3,5- 4 hodiny (vlakem možná jenom 3, ale nejsem si jistá). Takže upozorňuji dopředu ty, kteří by mě chtěli navštívit ( MOŽNÁ tady zůstanu celý rok, takže času je teoreticky docela dost).

Na internetu jsem si našla bydlení v soukromí, prtž místní koleje jsou sice moc hezké, ale strašně drahé. Bydlím v baráku s 5 Irama a je to docela sranda. Kluci jsou občas dost nepořádní, ale mohlo by to být i horší. Jinak jsou ale na mě moc hodní a zásobují mě kitkatem (máme 2 obří krabice). Každý na mě mluví anglicky s trochu jiným přízvukem, takže občas vůbec nerozumím, ale když mi to zopakují, je to v pohodě, zvykám si docela rychle.
Irsko je sice malá země, ale najdete tady mnoho oblastí s odlišným, často nesrozumitelným akcentem. Kluci rádi koukají na tv a asi proto máme Sky tv a asi 400 programů, takže je pořád na co koukat (u nás vedou hlavně seriály jako Big bang theory, The Simpsons, Two and half men, HIMYM,…).

Mám pokoj v patře s výhledem na zahradu a další baráky, kde žijí převážně samí studenti. Pokud by někdo chtěl přijet, napište a střechu nad hlavou u mě určitě najdete.

Už jsem si tady docela zvykla, ani počasí už mě až tak nepřekvapuje. Holt někdy svítí slunce a třeba za 5 minut už je zataženo a prší, ale prší třeba jen pár minut a potom je zase hezky. Prostě Irsko! V pondělí a v úterý tady neskutečně foukalo (nějaký menší hurikán, který nejsilněji zasáhnul Sev, Irsko a Skotsko), ten vítr mě nutil běhat, ale teď už je to lepší, dnes bylo moc hezky, svítilo slunce a šla jsem ven dokonce jen v triku a svetru.

Teď něco k samotné univerzitě.

Do školy chodím každý den pěšky asi tak 15-20 min, takže jsem skoro pořád na čerstvém vzduchu a je to skvělá procházka, žádný autobus, tramvaje ani metro.

Celý kampus je obří, jinak se to ani nedá říct. Myslím, že se tady denně pohybuje zhruba tak 10 000 studentů a profesorů. Najdete tady všechno, vůbec nemusíte jezdit do města. Jsou tady bary, restaurace, kavárny (Subway a Starbucks přímo v hlavní budově UL), obchod, banka, pošta, velká sportovní aréna s 50m bazénem (na který jsou hrdí, prtž o něm všude píšou), hřiště na rugby, fotbal, atletická dráha, prádelna, obchod s kolama (jezdit na kole je docela sranda, prtž to počasí se mění tak rychle, že vlastně skoro vždycky zmoknete), koncertní sál, menší kino, velká knihovna, doktor (pro studenty zadarmo).

Můžete se procházet po celém kampusu, všude je zeleno (jak se na Irsko patří), jsou tady parky, cyklostezky, chodníky podél řeky.

Na UL se můžete přihlásit do klubů různého zaměření, které se Vám postarají o zábavu po celý rok. Já jsem se přihlásila do International Society (je hlavně pro zahraniční studenty), Outdoor Pursuit Club (skvělý klub pokud chcete jezdit na výlety po celém Irsku za minimální cenu a ještě poznáte nové erasmáky a další international students) a ještě i do fotografického kurzu, takže se možná konečně naučím fotit (pořádají workshopy, výlety do přírody, poskytují veškeré fotografické vybavení). Ještě chci chodit plavat a cvičit do sportovní arény, abych taky dělala něco pro svoje zdraví.

(P.S. Gábinko, je tady samozřejmě tým ženského rugby- mají růžový dresy. V Limericku je velký Thomond Park Stadium, místní Monster rugby team neprohrál mezi lety 1995 až 2007 ani jednou).

Erasmus není hlavně o učení, ale taky o zábavě a poznávání stále nových a nových lidí. Erasmáků (Evropa) je tady asi 300 a asi 200 International Students (všechny ostatní světadíly). Někteří z nich tady musí zažít menší kulturní šok, třeba Japonci z Tokia, kteří se ocitnou v Limericku a všude vidí ovce a krávy a koně (pasou se hned vedle UL, benzínky, hlavní silnice, prostě všude) a po mrakodrapech a ruchu velkoměsta ani památky.

Čechů je tady tak akorát. Hned od začátku se bavím s Terkou (která chodila na AG o rok výš) a s Klárkou (která se mnou chodila na základku, taky o rok výš), obě dvě chodí taky na UK, ale studují ekonomii. Dál jsme tady potkaly Káťu a další 3 Čechy, se kterýma se vidím minimálně.

Terka bydlí v Groody Student Village, takže díky ní jsme se mohly s Klárkou (taky bydlí v soukromí, náhodou blízko mě, je to jen přes silnici) seznámit s docela hodně Erasmákama. Největší skupinou jsou tady rozhodně Němci, dál Španělé a je tady i docela hodně Francouzů a bavíme se hodně s Italkama,…

Jedna z nich včera slavila narozeniny, takže jsme měly první narozeninovou oslavu, večeři a skvělý dort.

Party se pořádají skoro každý den, takže se tady vážně není čas nudit. Nejčastěji chodíme do The Stables, kde jsou koncerty, každý pátek tématicky zaměřená party (nejvíc se těším na Arthur´s Day- zakladatel Guinness Brewery a na Haloween party- kterou zažije i Káťa Svobodová, kterou zdravím a už se na ní moc těším), karaoke party, diskotéka,… Pořádáme i party u někoho v baráku (například u Klárky s jejíma Irama), na koleji u holek (než vyrazíme do The Stables),…

Všechny Iry tady lákáme na návštěvu Prahy tím, že zmíníme, kolik stojí pivo v hospodě. U nás zhruba 1EUR, tady ho pořídíte tak za 3EUR, Guinness za 4EUR. V obchodech je to levnější, ale většinou 2EUR za plechovku.

Včera jsem měla první schůzku s Photographic Society a vypadá to hrozně zajímavě. Na workshopy přijdou i profesionální fotografové a budou nás učit fotit, budou s náma jezdit i na výlety, můžu si vyzkoušet i vyvolávání fotografií, práci ve fotostudiu, úpravu fotek na PC. Snad na to všechno budu mít čas a škola mě nebude moc zaměstnávat.

Tak tohle je takový malý úvod, jak to tady vypadá. Budu se snažit psát každý týden, ale uvidíme, jestli to budu stíhat.

Jestli jste se pročetli až sem, doufám, že Vás to moc nenudilo a že na můj blog ještě někdy zavítáte. Moc Vás všechny zdravím, mám se tady moc hezky.

Because in Ireland we have a lot of craic every dayJ

(Pro ty, kteří by si to mohli blbě vyložit, nemá to s drogami nic společného, craic tady v Irsku znamená zábava!!!)